Bylo krásné slunečné páteční dopoledne a já byla domluvená s klienty na prohlídce rodinného domu v Lubenci co si vybrali jako svůj nový domov.
Vyrazila jsem z Chomutova na 10h, abych byla včas na místě a měla ještě chvíli pro sebe na krátkou procházku.
Cestou přes Žatec, kde právě opravovali silnici, jsem měla malé zpoždění. To jsem ještě netušila, co bude následovat.
V koloně čekajících aut jsem si pustila rádio pro dobrou náladu, rozbalila čokoládu a radostně chroupala. Přede mnou stálo krásné naleštěné SUV BMW. Ještě jsem si říkala, jakou má krásnou prdelku. Kolona se rozjela auto přede mnou taky. Zařadila jsem popojela kousek a když už jsem chtěla přidat plyn, tak už jsem nezareagovala, že BMW náhle zastavilo. Rána jako hrom mé auto nadskočilo, auto přede mnou poskočilo.
V duchu jsem se začala modlit. Říkám si no super teď z toho krasavce vyleze dvoumetrový chlap a dá mi do držky. Rychle jsem zavřela okýnka a čekala co bude.
Vylezl dvoumetrový chlap přišel k mým dveřím, a když viděl můj zběsilý výraz, tak říká no vylezte a pojďte se podívat co jste provedla. Visíte mi na kouli. V ten moment jsme se oba rozesmáli. Vylezla jsem a říkám a jóó. Pán jako že cukne, na to já, to né to mi urvete nárazník. Tak hever na mě. Já jako správná ženská to je to, jak se s tím zvedá to auto. To asi nemám. Podívejte se do kufru. Dívala jsem se, ale netušila jsem, že to je až dole u rezervy. Mezitím pán už vytáhl svůj nadzvedl mé auto a svým popojel. Pán naštěstí trochu nárazníček škrábanec, ale já přední světlo, přední nárazník zohýbaná kapota, hrůza. Hmm, kdybyste neměl takový tank, tak bych to moje auto neměla tak zničený.
Říkám musíme zavolat polici, já mám auto na leasing. Pán se začal smát a říká, no vy se mi snad zdáte. Tak já uteču dřív z práce, abych byl brzy na chalupě a teď tady budu trčet, protože Vy mi skočíte na kouli. Kam Vy vlastně jedete? Na prohlídku rodinného domu. Nikam nejezděte koukám, že jste veselá kopa pojeďte se mnou na chalupu. Jak jsem slyšela chalupa hned jsem vytáhla vizitku a říkám, až budete chtít tu chalupu prodat, tak zavolejte. Pán se začal smát a říká, tak to jsem nezažil ona mi nabourá auto, a ještě mi prodá chalupu. Po sepsání protokolu jsme si popřáli šťastnou cestu a vyrazili každý za svým cílem.
To jsem ještě netušila, jak to bude pokračovat, klientům jsem zavolala, že jsem měla nehodu a že budu mít menší zpoždění, ale že určitě dojedu. Cestou jsem jela opatrně blatník jsem přivázala páskami, co používám pro zavěšení plachet a vyrazila. Jela jsem opatrně, bohužel mě nenapadlo přivázat i pochroumanou kapotu, ta se vlivem větru prudce otevřela a práskla do předního skla. Sklo se sice nerozbilo, ale za to se po skle rozběhl velký skleněný pavouk. Do Lubence jsem dojela.
Klienti už na mě čekali. Byla jsem šťastná, že nečekali dlouho a chválila jsem se za to, že jsem vyrazila včas na cestu. Jaké však bylo překvapení, když jsem zjistila, že nemám klíče od vjezdové brány. Od domu jsem měla, ale od brány né. Přišla jsem k manželům a říkám – mám pro Vás dvě zprávy jednu dobrou a druhou špatnou. Ta dobrá je, že do domu se dostaneme, ta špatná je, že né všichni. Paní totiž byla v pokročilém stádiu těhotenství a tak jsem se obrátila na pána a ptám se – kdy jste naposledy lezl přes plot? Pán kouká a říká – no už je to hodně dlouho. Tak mu říkám, že dnes polezeme, nemám klíče od brány. Začal se smát a říká, no to jsem na Vás zvědavej, jak to v tý minisukni a šteklých dáte. Boty jsem sundala sukni vykasala, a protože jsem holka z vesnice, tak jsem hupsla na plot a rázem jsem byla na druhé straně. Dostala jsem pochvalu a šli jsme prohlédnout dům. Manželé jsou tam již osmým rokem s krásnou dcerkou a kdykoliv jedu kolem, tak se u nich ráda stavím na kávě.
A co pán s nabouraným autem? Poslal fakturu a do dopisu mi připsal – vizitku mám schovanou a až budu prodávat chalupu zavolám. Jóó není ten život makléře jednoduchej.
Bc. Iva Kopecká
731 263 416
